Rajčatové šílenství z naší zahrady
Dnes jsem si položila otázku: Co je váš letošní největší úlet na zahradě?
Pro nás jsou to jednoznačně rajčata. Chci vám proto napsat několik slov právě o našem letošním“rajčatovém šílenství“.
DSCF3972Na počátku byla asi trochu naivní představa, že rajčata jsou snadná plodina jak na pěstování, tak na semenaření. Protože rajčata miluji, rozhodla jsem se, že letos s manželem otestujeme, jaké odrůdy se nejlépe hodí do naší zahrady. Různými cestami se k nám dostalo cca 20 různých odrůd – od divokých s plody do 1 cm po ‚černá krymská – Noire de Crimée‚ s plody cca 200 g. Vybrala jsem širokou škálu různých typů: původní české odrůdy ‚Ostravské rané‘, ‚Andská‘, skvrnitá ‚Striped German‘ a ‚Speckled Roman‘, obří ‚KBX‘, miniaturní divoká červená, žlutá a ‚Klokaní‘, ranou odrůdu ‚Slava‘, drobnější strakaté ‚JAN´S‘, původně japonské ‚Sakury‘, drobnoplodá ‚Holandská‘ a ‚Piccadilly‘, v Provence oblíbená ‚Volská srdce‘, ‚Žlutý angrešt‘ s vějířovitými hrozny plodů a dvě trpasličí balkonové odrůdy…
Zprvu bylo vše idylické. Výsevy pěkně vzešly a mladé rostliny prospívaly. Jakmile jsme začali rozsazovat, začalo jít do tuhého. Odhadem jsme rozsadili asi 200 – 300 sazenic. Všechna okna našeho domu se zelenala rajčaty. Když se oteplilo, byl jich plný balkón. Modlili jsme se, abychom již mohli vysazovat ven. A to byl teprve začátek… Ač se to v krásných knihách o zahradničení zdá snadné, pěstovat zeleninu je FAKT dřina!
Výsadby probíhaly v mírně vypjaté atmosféře našeho opadajícího nadšení. A to ta horší část byla teprve před námi! Okolo poloviny července udeřila plíseň bramborová. Ukázalo se, že některé odrůdy jsou k ní hodně náchylné (např. ‚Sakura‘), jiné se statečně držely a odolávaly, ale nakonec se ve větší, či menší míře plíseň objevila všude, včetně rajčat tzv. divokých! A rozpoutalo se opravdové peklo!
Na přelomu července a srpna, kdy plíseň vrcholila, jsme denně cca 2 -3 h otrhávali napadené listy a plody!!! Některé rostliny jsme nakonec museli odstranit celé. Chvílemi jsem si říkala, že to je naposledy, co máme na zahradě rajčata… Nicméně jsme to s manželem nevzdali a bojovali za naši úrodu! V polovině srpna začíná plíseň ustupovat a pozdní odrůdy dozrávat. Nyní pilně sklízíme a já vykvašuji semínka, vařím kečup a omáčky, suším… Náš prozatím největší úspěch bylo rajče vážící 700 g!
Byl to sice poněkud bláznivý nápad, pěstovat ve dvou 300 sazenic rajčat, ale jsem ráda, že jsme si tím prošli. Ono, kdo nezažil… Možná si zkušenější zahradníci klepou na čelo, ale vidět na zahradě takovou rozmanitost, různorodost, barevnost a škálu chutí. Dát si každý den jinou odrůdu, každá se přitom hodí na něco jiného a ta divoká milují naše děti… Stálo to mnoho práce a energie, o to víc jsem pyšná, že jsme to zvládli.
Na příští rok jsem si sama sobě slíbila MAXIMÁLNĚ 5 odrůd…😀 Ale kdo ví!
Na základě našich zkušeností jsem sepsala několik bodů, které se vám třeba mohou hodit. Zapomeňte na chemii, chce to ale hodně času a pečlivosti. Asi by šlo něco dělat i lépe (používat jíchu ap.), třeba časem… :
1. Nikdy, ale opravdu NIKDY nepěstujte brambory na jedné zahradě s rajčaty. Zaděláváte si na jisté trable.
2. Výsadba rostlin musí být vzdušná, udržujte dostatečnou vzdálenost mezi rostlinami, v okolí nesmí být nic, co by zvyšovalo vlhkost (plevel, keře, další zelenina ap.), keřík či stromek udržujte co nejvzdušnější a nejřidší.
My rajčata sázíme tak, že vyhloubíme poměrně hlubokou jámu, hodně prolijeme vodou a okolo rostlin necháme prohlubeň. Následně je není potřeba tolik zalévat. Zkoušeli jsme i mulčování.
3. Klíčová je pečlivá kontrola listů! Jakmile se objeví olejové skvrny, je třeba listy odstranit a zlikvidovat (nepatří do kompostu). Neodstraňujte zbytečně všechny listy najednou, pokud nejsou napadené (rostlina je potřebuje pro tvorbu plodů a fotosyntézu, listy zároveň brání spálení plodů.), plíseň by se přesunula na stonky a plody… Pokud se choroba šíří, nevzdávejte to, ale pečlivě odstraňujte listy, plody, případně i celé rostliny, je-li to potřeba. Pokud budete precizní, šíření choroby se časem zastaví.
4. Kontroly je třeba dělat opravdu denně a být skutečně pečliví, jen tak se podaří šíření choroby zastavit.
5. Velmi záleží také na počasí, trvalé deště pro rajčata nejsou příznivým faktorem.
6. Hodně se nám osvědčily rané odrůdy plodící již v polovině července před plným nástupem plísně.
7. Divoká rajčata NEJSOU k plísni bramborové imunní, jak se občas tvrdí!!! Nejsou sice hypercitlivá, ale plíseň se u nich objevuje také, byť v menší míře. Navíc je jejich sběr a zpracování náročnější než u velkoplodých odrůd (naše divoká červená rajčata mají v průměru maximálně 1 cm!). Na druhou stranu, děti je milují🙂.
Rajčata nejsou složitou plodinou na pěstování, ale vyžadují hodně prostoru, péče a času, proto s tím při plánování výsevů na příští rok počítejte!
https://seminkovny.wordpress.com/2016/08/19/rajcatove-silenstvi-z-nasi-zahrady/