Výsadba rajčat
S výsadbou začneme v březnu, doma. Do půllitrových nádob naplníme rašelinu a mělce do každé dáme po jednom semenu. Semena klíčí při teplotě nad 20 °C. Rostlinky necháme dobře zakořenit a prorůst zeminou v kelímku.
Pokud máme k dispozici skleník, vysadíme je tam potom co už je dost teplo (tak aby rostliny ve skleníku nepomrzly), jinak je lépe sázet je doma později. Po ledových mužích, přibližně v polovině května pak vysazujeme ven.
Vždy když rajčata sázíme, zasadíme je trochu pod úroveň země, klidně tak že ven budou koukat jen listy. Rajčata totiž dobře vytvářejí adventivní kořeny na stonku a vyvine se jim větší kořenový systém. Rostliny díky němu pak absorbují vodu a živiny z větší plochy a lépe rostou. Pokud máme rostlinky vytáhlejší, nezakopeme je půl metru pod zem, ale rostlinu zasadíme na šikmo. Do jamky kterou jsme si připravili dolu hodíme dostatek čerstvého hnoje, který kořeny prohřeje a ony tak snáze rostou. Rajče snese opravdu hodně hnoje, takže se nebojte při hnojení přitlačit.
Jako poslední, což už není nutné, ale je to docela efektivní, vložíme pod rostlinku PET lahev s uříznutým dnem, hrdlem do země. Rajčata se snáz zalévají a nemusíme pokropit listy. To by podporovalo výskyt plísně.
Spon při výsadbě by měl být 50 - 100 cm na každou stranu od rajčete.
Vegetační období
Rajčata potřebují oporu na to aby rostla vzpřímeně. Mě se osvědčili zatočené tyčky, které prodávají v zahradnictví. Nemusíte totiž pořád stříhat provázek, ale jen prostě rostlinky do této opory zatočíte. Jak rajčata rostou, vylamujeme postranní výhony, pokud máme keříčková můžeme jim několik postranních výhonů ponechat. Kolik, to už záleží na odrůdě.
Rajčata potřebují pohyb vzduchu, proto musíme skleník často větrat. Také během roku dvakrát až třikrát přihnojujeme. Můžeme buď přihnojovat tak, že buď hnůj naházíme okolo rostliny po zemi (pokud nepoužíváme zálivku přes PET lahev), nebo jej zakopeme do mělkých jamek okolo rostliny, nebo úplně nejlépe si připravíme hnojivo tekuté. Tím nemyslím nějaké rozpustné průmyslové hnojivo (které, pokud toho nejste odpůrcem samozřejmě můžete použít), ale zkvašené slepičince. Je to trochu driják, ale rajčata po něm prostě jdou nejlépe. Můžete vyzkoušet nechat zkvasit i jiné druhy hnoje (já mám zkušenosti s králičinou), ale slepičina je prostě to nejlepší.
Pro prosvětlení rostlin, aby se slunce dostalo i na plody, můžeme spodní listy odstranit. Na začátku srpna odřízneme i vrcholky rostlin, dál už neporostou a budou už jen růst a zrát plody.
Sklizeň
Jak rajčata dozrávají, postupně je sklízíme a konzumujeme. Během sezóny se může stát, že některé plody popraskají. Taková rajčata hned odstraníme, jinak jsou náchylná k plísním a rychle se kazí.