Kyselinotvornost a zásadovost potravin
Ledviny mají důležitou úlohu při udržování acidobazické rovnováhy těla. Třetím orgánem zúčastňujícím se na odstraňování kyselin je pokožka. Je to největší orgán člověka. Kyseliny vylučuje pocením. Pro zdraví je prospěšné, když se každým den dobře zapotíme (krátký běh, tělesné cvičení, práce nebo jiná fyzická námaha, sauna). Při pocení vylučuje pokožka i mnoho jiných škodlivých látek z těla (škodlivé těžké kovy, chlorid sodný a jiné). Hodně kyselin vylučuje do stolice i tlusté střevo. Nestačí-li všechny orgány tyto nadbytečné kyseliny odstranit, organismus použije i ostatní východy z těla a zbavuje se kyselin různými výtoky a vyrážkami. To však není žádoucí. V případě, že ani všechny protikyselinové mechanismy organismu nestačí neutralizovat acidózu, ukládá tělo přebytečné kyseliny ve formě sloučenin tam, kde škodí tkáním co nejméně. To však může vést ke vzniku takových onemocnění jako je dna, ledvinové a žlučové kameny, svalové a kloubové revma. Při dlouhodobém překyselování organismu se vyčerpávají rezervy zásad v tkáních a nastává demineralizace kostí. Vyčerpávají se zásoby vápníku, hořčíku, draslíku a sodíku. Metabolické reakce potom probíhají ve tkáních velmi špatně a organismus je náchylný k mnoha nemocem. Odvápnění způsobuje kazivost zubů a pórovitost kostí. Tepny a žíly postupně ztrácejí elastičnost, jsou křehké a snadno praskají. Mohou vzniknout i křečové žíly. Organismus se stává náchylný k nemocem a již malý náraz chladu, který by měl být bez následků nebo se omezit na banální rýmu, přechází do těžkého onemocnění. Strava působí překyselování těla z několika příčin: nedostatečné žvýkání potravy, nadvýživa, přivádění příliš malého množství tekutin do organismu, poměr kyselinotvorných a zásadotvorných potravin v jídle. Acidobazickou rovnováhu v těle ovlivňují i emoce a jednání člověka. Zásadotvorně působí odpočinek, spánek, cvičení, pobyt na čerstvém vzduchu, radost, smích, přátelský rozhovor, záliby a láska k lidem. Kyselinotvorně působí obavy, strach, hněv, nenávist, zloba, sobectví, pomlouvání a klevetění. KYSELINY A ZÁSADY (Strnadelová, Zerzán Radost z jídla) Tradičním základem výživy člověka je obilí, které působí mírně kyselinotvorně. A enzymy v našich ústech i ty, které vylučuje slinivka břišní, jsou uzpůsobeny k jejich trávení. Pokud přijímáme celá obilná zrna, pak prostřednictvím jejich složení jsou daleko méně kyselinotvorná než jednoduchý cukr. I obiloviny mají mezi sebou vzájemnou škálu kyselinotvornosti. Mezi nejméně kyselinotvorné patří jáhly, ale i ony v kombinaci s jednoduchým cukrem nebo ovocem, zejména je-li tato kombinace často, mohou přivodit problémy. Na doplnění potřebných aminokyselin pro stavbu kvalitní bílkoviny používáme různé druhy luštěnin. Vzájemný poměr v nich obsažených minerálů a způsob metabolismu dává, stejně jako u obilí, lehce kyselou reakci. Jedinou a nenahraditelnou zásadotvornou složkou stravy je zelenina. Také ona má mezi sebou rozdíly. Zelí a kapusta jsou nejméně zásadotvorné, když stále zůstávají na této straně stupnice. Důležitá je nejn vlastní rekce potravin, ale také jejich úprava, která může ovlivnit jejich kyselost a zásaditost. Vaření urychluje oxidaci, a tak chceme-li, aby si zelenina uchovala svou zásadotvornost, je nutné ji konzumovat bezprostředně po uvaření. Skladovat vařenou zeleninu, byť v ledničce, není příliš vhodné Naopak mléčné kvašení upravuje zeleninu na zásadotvornou. Právě zelí, které jako mléčně kvašené je nejznámější, posouvá kvašením svou rekci ještě více do zásadotvorného pásma. Spolu s mořskou zeleninou patří mezi nejlepší činitele, kterými můžeme vytvářet pro své buňky správné pH. Olejnatá semena – lněná, sezamová, slunečnicová, dýňová – jsou zásadotvorná. Výjimkou, díky svému obsahu tuku a množství fosforu, je mák. Mnohé to nepřekvapí, neboť po máku pálí žáha. Na rozdíl od semen jsou oříšky, kromě mandlí kyselinotvorné. Ovoce, pokud ho jíme jako dezert, nezávisle na obilovinách, působí na naše pH vyváženě. Jinak se chová ve společném jídle s obilovinami a tukem. Většina má své zkušenosti s „pálením žáhy“ po švestkových knedlících. Trávení ovocného cukru (fruktózy) a obilných škrobů vyžaduje jiné podmínky. OMLAZUJÍCÍ ODKYSELENÍ, Kurt Tepperwein Podtitul výše uvedené knihy zní Harmonický poměr kyselin a zásad – základ zdraví organismu. Kniha pojednává o tom, že vnitřní prostředí těla má být zásadité. Co všechno si způsobujeme překyselením, jak lehké je vyléčit se očistou od kyseliny a taky o tom, že člověk je naprogramovaný na 130 roků života. Kniha vysvětluje, že podstatou většiny chorob je překyselení. Všech 87 chorob je zde popsáno. Je zde vysvětleno, jak nepřirozené stravovací návyky způsobují, že podíl zásad v našem těle je stále příliš nízký. Taky nám radí, co můžeme udělat, abychom své hospodaření s kyselinami a zásadami opět uvedli do harmonie. V knize jsou užitečné informace ohledně stravování, dýchání, pohybu, duševní hygieně, vodě a další. Celou knihu v elektronické podobě, přeloženou do slovenštiny vám můžu na požádání poslat na váš email. kyselinotvorne potraviny.doc (145,5 kB) Rozdělení potravin na kyselinotvorné a zásadotvorné.pdf (430,2 kB) zdroj: http://www.jitka-joga.cz/news/kyselinotvornost-a-zasadovost-potravin1/